Základy pojišťovnictví – průvodce světem pojištění

Základy pojišťovnictví

Cílem těchto textů je poskytnout všem zájemcům studijní pomůcku, která by je stručnou formou seznámila se základy pojišťovnictví. Doufám, že i zkušení pracovníci v pojišťovnictví najdou v těchto textech některé kapitoly, které je zaujmou. Texty si nekladou za cíl nahrazovat studium všeobecných podmínek, smluvních ujednání a pojistných smluv jednotlivých pojišťoven, které se mohou v jednotlivostech odlišovat od níže uvedených kapitol. Pokud zjistíte, že by bylo prospěšné některé kapitoly rozšířit nebo jiné přidat, rád uvítám Vaše podněty. Všem Vám přeji dobrou orientaci v předložených textech.

 

Vladko Weikert

předseda představenstva

CIC plus, a.s.

 

  1. Historie pojišťovnictví

 

1.a. Počáteční vývoj

 

Katastrofy a neštěstí provázejí lidstvo od samých počátků svého vývoje. Lidé hledali různé způsoby jak čelit těmto pohromám a z nich vyplývajícím životním nejistotám. Nejprve ohraničené skupiny lidí podle svého rodu, území nebo profese shromažďovali naturální a později finanční prostředky, které poskytovali těm svým členům, které potkalo nenadálé neštěstí.

 

Z archeologických nálezů jsou známy dohody egyptských kameníků, stavitelů pyramid z období kolem roku 2500 let před naším letopočtem, podle nichž společně hradili náklady na pohřeb svého druha. Později ve starověkém Řecku sjednávali majitelé lodí s kupci dohody, že při ztroskotání lodí a ztrátě nákladu ponesou vzniklé ztráty společně. Tato jednání měla již první znaky solidárnosti jako základního kamene budoucího pojišťovnictví.

 

S rozvojem průmyslové revoluce a vytvářením městských aglomerací přestala původní forma vzájemné solidarity vyhovovat a začaly se budovat první zárodky moderního pojišťovnictví připomínající formu jakou známe dnes. Mezi průkopníky počátků moderního pojišťovnictví patřily především přímořské státy. Postupem času si mezi nimi vedoucí postavení vybudovala Anglie, která měla dostatek kapitálu a zájem potencionálních klientů.

 

 

1.b. Počátky pojišťovnictví v českých zemích

 

Roku 1699 vypracoval Jan Kryštof Bořek na svou dobu převratný návrh na zavedení povinného požárního pojištění domů v Čechách. Tento návrh spočíval v tom, že každé město mělo vytvořit požární fond, do kterého měli povinně přispívat všichni majitelé domů na území města a z kterého měly být hrazeny vzniklé škody požárem. K realizaci návrhu však nikdy nedošlo.

 

Na území habsburské monarchie se mohlo pojišťovnictví v moderní podobě začít rozvíjet po roce 1819, kdy císařský patent umožnil vznik soukromých pojišťoven. V českých zemích byl založen “Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav” roku 1827. Další pojišťovny v českých zemích vznikaly postupně, roku 1865 “Pražská městská pojišťovna”, roku 1868 “Pojišťovací požární spolek Florian” v Chebu a v témže roce jedna z největších pojišťoven v celém Rakousku -Uhersku, “Slavia vzájemná pojišťovací banka”.

 

Po vzniku samostatného Československa vznikaly další pojišťovny tak, že i přes válečné útrapy druhé světové války bylo v roce 1945 registrováno v Československé republice více než 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků.

 

1.c. Znárodnění pojišťovnictví v roce 1945

 

Dekretem prezidenta Beneše č.103/1945 Sb. bylo rozhodnuto 24.10.1945 o znárodnění pojišťovnictví formou zestátnění. Od 1.1.1947 bylo ustaveno pět pojišťoven národních podniků a to Pojišťovna Slavia, Pražská pojišťovna, První československá pojišťovna, Pojišťovna Slovan a Nemocenská pojišťovna. Klienti ostatních pojišťoven byli převedeni do uvedených pojišťoven.

 

Po únoru 1948 byl vytvořen jeden pojišťovací ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Tímto aktem byl vytvořen monopol jedné pojišťovny se všemi negativními důsledky z toho plynoucími.  Pojišťovnictví částečně ztrácelo svůj původní účel a stalo se nástrojem plánovitého socialistického hospodářství.

 

1.d. Nový rozvoj po roce 1989

 

Vznik nových pojišťoven v transformující se ekonomice s obecným nedostatkem domácího kapitálu a se zjevnými prvky nerovnováhy a hospodářské nestability nebyl pro domácí ani pro zahraniční zájemce o podnikání v pojišťovnictví jednoduchým rozhodnutím. Také nejasný právní rámec a značné pohrdání právem na všech stupních včetně státní správy odrazoval významné zahraniční pojišťovny od investic v ČR. V této situaci bylo logické, že si v počátcích devadesátých let udržovala dominantní postavení transformovaná Česká pojišťovna a.s.

 

Po listopadové revoluci existoval až do roku 1991 původní stav z doby socialismu s jediným rozdílem, že Česká a Slovenská pojišťovna přestaly být státními podniky a byly fakticky vedeny dál pod správou státu jako akciové společnosti. Až po přijetí nového zákona o pojišťovnictví číslo 185/91Sb. se vytvořil právní rámec pro zrušení monopolu České a Slovenské pojišťovny a po dlouhých desetiletích se postupně začal napravovat zdeformovaný model socialistického pojišťovnictví. V roce 1992 vznikla první konkurence České pojišťovny, Kooperativa družstevní pojišťovna.

 

Koncem roku 2001 působilo na českém trhu 43 komerčních pojišťoven. Za dobu desíti let od přijetí nového zákona zkrachovala na rozdíl od bank pouze Pojišťovna Morava, a.s. a další Pojišťovna Patrie, a.s. ukončila činnost převodem svých klientů pod křídla Družstevní pojišťovny Kooperativa. Tato skutečnost ukazuje na vybudovaný solidní základ českého pojišťovnictví. I když budou v budoucnosti nové pojišťovny vznikat a jiné zanikat, nová právní úprava přijata zákonem č. 363/99 Sb. již neumožňovala krach pojišťovny s negativními důsledky pro klienty. Klienti měli být v případě nesolventnosti pojišťovacího ústavu převedeni do jiné Ministerstvem financí určené pojišťovny se všemi právy a povinnostmi vyplývající z uzavřených pojistných smluv.

 

 

 

  1. Úloha pojišťovnictví

 

2.a. Základní princip

 

Dříve než se začneme zabývat konkrétními otázkami komerčního pojištění, musíme si zcela ujasnit o čem pojišťovnictví je a jakému účelu má sloužit. Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole každou lidskou činnost provází určitá dávka nebezpečí zmaru nebo nezdaru. Je přirozenou lidskou vlastností, že člověk chce to, co vytvořil také chránit. Možnosti ochrany jsou v podstatě dvě. Za prvé omezit nebezpečí zmaru např. tím, že se postaví dům z nehořlavého materiálu. Za druhé je možné zmírnit následky zmaru např. tím, že sám poškozený předem vytvoří dostatek náhradních prostředků na vybudování nového domu nebo společně s ostatními vytvoří podpůrný solidární fond. Do tohoto fondu podobně ohrožené skupiny uloží jen část potřebných prostředků, ze kterých je hrazena škoda tomu komu skutečně vznikla. Čím více přispívatelů do fondu nebo čím důslednější omezení nebezpečí škody, tím menší mohou být příspěvky do společného fondu.

 

Vzájemná solidarita, přerozdělování prostředků postiženým a omezování nebezpečí škod, to je skutečný základ pojišťovnictví.

 

 

 

2.b. Co je to riziko

 

V pojišťovací praxi se využívají dvě možnosti omezení rizika – omezování možnosti vzniku škody a omezování důsledků již nastalé škody. Vzájemný poměr těchto veličin má vliv na to, jak bude dané riziko vzniku a velikosti případné škody kvalifikováno a ohodnoceno.

 

Existují v zásadě dva druhy rizik:

 

– pojistitelná, 

– nepojistitelná.

 

Nepojistitelná rizika jsou taková, o kterých se předem ví, že nastanou a ví  se  také kdy nastanou. Tím není splněn základní princip nahodilosti.

 

Pojistitelná rizika mají tři zásady. Pojistitelné riziko je takové riziko, při kterém je splněn princip nahodilosti. Škoda může, ale také nemusí nastat a neví  se, kdy případně nastane. Třetí zásadou je princip, že škoda musí vzniknout nezávisle na vůli poškozeného.

 

Přijatelnost  rizika do pojištění musí splňovat další tři kritéria. Prvním kritériem je identifikovatelnost, to znamená, že musí být popsatelné to, co má být pojištěno a proti jakému nebezpečí např. dům proti požáru. Druhým kritériem je kvantifikovatelnost, to znamená, že škoda musí být vyjádřitelná v penězích např. nelze pojistit vědomosti nebo čest, urážka na cti není vyjádřitelná v penězích. Třetím kritériem je ekonomická přijatelnost. Ekonomická přijatelnost rizika se vždy hodnotí jak z pohledu pojišťovny, tak i z pohledu pojištěného. Pojišťovna nepřijme do pojištění riziko, které by ohrozilo její finanční rovnováhu a pojištěný si nepojistí riziko, které je pro něho nevýhodné, např. zaplacené pojistné je vyšší než případná náhrada škody.

 

 

 

2.c. Ekonomické zákonitosti pojištění

 

Pojištění v dnešní podobě je finanční služba a je výsledkem delšího přirozeného vývoje. Pojištění mohlo vzniknout až  když se plně rozvinula funkce peněz. Jednotlivé vazby a zákonitosti lze vyjádřit zjednodušeně takto :

 

– existuje nebezpečí ztráty nebo zmaru ocenitelné v penězích,

 

– proti ztrátě nebo zmaru se subjekt zajistí odložením určené peněžní částky,

 

– jednotlivé subjekty spojí své peněžní rezervy a díky tomu, že je pravděpodobné, že ztrátou nebo zmarem nebudou postiženi všichni, mohou odložit méně,

 

– společné rezervy jsou svěřeny dalšímu subjektu / pojišťovně /, aby je spravovala  a poskytovala z nich částky jako náhradu za utrpěné škody.

 

Z těchto základních principů a zákonitostí vzniká pojištění v dnešní moderní  podobě.

 

 

 

  1. Právní základy

 

 

Právní základ smluvního vztahu mezi pojištěným a pojišťovnou tvoří kromě obecně závazných předpisů Všeobecné pojistné podmínky, Smluvní ujednání a Pojistná smlouva.

 

3.1. Všeobecné pojistné podmínky

 

VPP jsou závazný dokument, ve kterém každá pojišťovna specifikuje svá pravidla, za kterých pojištění sjednává a jsou povinnou součástí pojistné smlouvy. Mají vyjadřovat :

 

– předmět pojištění, co je a co není pojištěno, jaké věci, jaká odpovědnost atd.,

– rozsah pojištění, na jaká rizika se pojištění vztahuje, jaké existují výluky,

– vznik, zánik a změna pojištění,

– územní platnost a místo pojištění,

– pojistné, pojistnou událost a způsob plnění,

– povinnosti pojištěného a pojišťovny,

– výklady základních pojmů atd.

 

Každá pojišťovna rozděluje pojistné podmínky podle jednotlivých odvětví /majetkové, životní atd./. Specifické pojistné podmínky mají také jednotlivé druhy pojištění / živelní, odpovědnostní atd./, jednotlivá rizika a skupiny rizik. V pojištění se často uplatňují dva základní principy specifikace pojistných podmínek a to Obecnou část všeobecných pojistných podmínek a pak Zvláštní části podle druhu pojištění. Obecná část řeší obecné náležitosti platné pro všechny druhy pojištění např. vznik pojištění, zánik, povinnosti pojištěného i pojišťovny. Zvláštní části pak řeší specifickou problematiku jednotlivých rizik. Není to však podmínkou, některé pojišťovny mají i tato obecná ustanovení v pojistných podmínkách každého jednotlivého druhu pojištění.

 

3.2. Smluvní ujednání

 

Smluvní ujednání, pokud jsou pro jednotlivé druhy pojištění vydány, pak blíže specifikují některá ustanovení pojistných podmínek nebo uvádějí některé odlišnosti od VPP nutné pro pojištění specifických věcí nebo specifické odpovědnosti. Ne každá pojišťovna rozšiřuje nebo specifikuje své pojistné podmínky ještě o další smluvní ujednání. Řada z nich, pokud se chce od pojistných podmínek odchýlit nebo je blíže specifikovat, udělá tuto změnu až v pojistné smlouvě.

 

3.3 Pojistná smlouva

 

Je právní dokument, na základě kterého vzniká smluvní vztah a má blíže určovat:

 

– smluvní strany a jejich identifikaci /kdo je pojištěn a kdo jej pojišťuje – platí pojistné/,

– druh a rozsah pojištění /co je pojištěno a na jaká rizika/,

– výši pojistných částek /na jaké částky nebo hodnoty se majetek a odpovědnost   pojišťují/,

– počátek a konec pojištění,

– místo pojištění,

– výši pojistného atd.

 

Pojistná smlouva, Všeobecné pojistné podmínky a případná Smluvní ujednání musí být v souladu s vyšší právní normou, kterou je Zákon o pojišťovnictví, Zákon o pojistné smlouvě atd.

 

 

  1. Klasifikace pojištění

 

Pojištění můžeme rozdělit podle následující klasifikace:

– podle odvětví,

– podle délky trvání pojištění,

– podle potřeby zabezpečení budoucích závazků,

– podle formy vzniku pojištění,

– podle způsobů placení pojistného,

– podle územní platnosti,

– podle způsobu určení výše pojistného plnění,

– podle počtu rizik.

 

4.a. Klasifikace podle pojistných odvětví

 

Nedůležitější klasifikace pojištění je klasifikace podle pojistných odvětví. Pojistná odvětví se rozdělují do tří základních skupin :

 

– pojištění majetku

 

– podnikatelů

– občanů

 

– pojištění odpovědnosti za škody

 

– podnikatelů        – obecná odpovědnost

– profesní odpovědnost

– občanů               – obecná odpovědnost

– profesní odpovědnost

 

– pojištění osob    – úrazové pojištění

– životní pojištění

 

4.a.a. Majetkové pojištění

 

Pojištění majetku je pojištění věcí. Věci v pojišťovnictví rozdělujeme na dvě základní skupiny. Za prvé na nemovitosti, to jsou budovy a stavby a za druhé na věci movité, to jsou např. zásoby, zařízení, inventář, stroje atd.

 

V rámci majetkového pojištění lze pojistit věc:

 

-jednotlivě určenou,

-soubor věcí.

 

– věci vlastní        – držené ve vlastnictví / koupené, zděděné atd./

 

-věci cizí               – ke kterým má pojištěný právo hospodaření /leasing/,

– které má oprávněně u sebe /půjčené/,

– které převzal při poskytování služby na základě smlouvy,

– které užívá podle dohody a je podle ní povinen případné

poškození nebo zničení věci nahradit.

 

Movité věci se v pojišťovací praxi ještě dále dělí na další podskupiny podle pohledu konkrétní pojišťovny na jejich rizikovost. Ve většině případů bývají rozděleny na:

 

– movité věci běžné /např. běžný inventář, zásoby atd./

– movité věci zvláštní / např. umělecká díla, starožitnosti atd./

– věci zvláštní hodnoty /např. písemnosti, plány, vzory, nosiče dat atd./

– cennosti /např. vkladní knížky, cenné papíry, ceniny atd/

– cenné věci /např. drahé kovy a výrobky z nich, perly, drahokamy atd/

– peníze /platné bankovky a mince tuzemské i cizí měny/

 

Pojišťovny však mohou tato základní členění různě měnit a doplňovat. Je tedy nutné při předkládání poptávky na pojištění správně specifikovat movité věci a při uzavírání pojištění se seznámit s příslušnými ustanoveními VPP dané pojišťovny.

 

V majetkovém pojištění, pokud jsme již stanovili co má být pojištěno /jaká věc/, musíme dále stanovit proti čemu, proti jakým nebezpečím /rizikům/ má být věc /movitá či nemovitá/ pojištěna.

 

 

4.a.a.a. Živelní pojištění

 

Živelní pojištění je pojištění věcí nebo souboru věcí pro případ poškození nebo zničení některým z uvedených živelních rizik.

 

 

 

Základní živelní rizika /flexa/ :

 

– požár,

– výbuch,

– úder blesku,

– pád nebo zřícení letadla, jeho části nebo nákladu.

 

Souhrn základních živelních rizik se často v praxi označuje jako  flexa. V české praxi si nelze z těchto základních rizik vybrat pouze některá. Prodávají se vždy v celku. Bez pojištění těchto základních živelních rizik, /flexi/ nelze dopojistit žádná doplňková živelní rizika.

 

 

Doplňková živelní rizika :

 

– povodeň,

– záplava,

– zemětřesení,

– vichřice,

– krupobití,

– sesuv půdy,

– zřícení skal nebo zemin,

– sesuv nebo zřícení lavin,

– tíha sněhu nebo námrazy.

 

Doplňková rizika lze k základním živelním rizikům připojišťovat jednotlivě podle potřeb klienta.

 

Sdružené živelní pojištění /sdružený živel/

 

Kryje všechna základní i doplňková rizika v jednom celku.

 

V praxi jednotlivých pojišťoven a v jejich pojistných podmínkách jsou určité odlišnosti. Základní živelní rizika jsou ve všech pojišťovnách stanoveny ve stejném rozsahu.

 

Doplňková rizika některé pojišťovny slučují do dvojicí, nebo trojicí, tak např. se často slučuje riziko povodeň a záplava, bouřlivý vítr a krupobití atd. Jiné pojišťovny některá doplňková rizika vůbec nepojišťují nebo k nim mají odlišný výklad. Někdo pojišťuje bouřlivý vítr, jiný vichřici a rozdíl je v rychlosti větru. Proto je nutné se vždy seznámit s konkrétními podmínkami jednotlivých pojišťoven a jejich výkladem uváděným v příslušných VPP.

 

4.a.a.b. Vodovodní pojištění

 

Vodovodní pojištění je pojištění pro případ poškození nebo zničení věci /movité i nemovité/ vodou z vodovodních zařízení. Pojistit lze zpravidla riziko škod vzniklých :

 

– vodou unikající z vodovodního zařízení, odváděcího a přiváděcího potrubí nebo médiem vytékajícím z hasícího zařízení, solárního zařízení atd.

 

– je-li proti tomuto nebezpečí pojištěna budova, je pojištěno také přívodní a odváděcí potrubí, topná tělesa, kotle vytápěcích systémů a solární systémy, pokud došlo k jejich poškození přetlakem kapaliny, páry nebo zamrznutím.

 

Vodovodní pojištění není u některých pojišťoven vedeno jako samostatný produkt, ale je zahrnuto v dodatkovém živelním pojištění.

 

 

4.a.a.c. Pojištění pro případ odcizení věci

 

Pojištění pro případ odcizení kryje dvě základní rizika:

 

– krádež,

– loupež.

 

Krádež znamená odcizení movité věci tak, že pachatel překonal překážku chránící pojištěnou věc. Způsob ochrany věci závisí na charakteru věci, jiná ochrana je předepsána pro pojištěné peníze, jiná pro běžné movité věci, jiná pro umělecké předměty atd. Způsob ochrany věcí také závisí na velikosti pojistné částky /hodnota, na kterou je věc nebo soubor věcí pojištěn/. Každá pojišťovna má své předepsané způsoby zabezpečení podle charakteru věci a velikosti pojistné částky. Od těchto pravidel se lze po dohodě s konkrétní pojišťovnou   odchýlit, je však nutné tuto změnu uvést v pojistné smlouvě.

 

Loupeží se zpravidla rozumí přivlastnění si věci způsobem, při kterém pachatel použil proti pojištěnému nebo jiné pověřené osobě násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí. Nejčastějším způsobem loupeže je přepadení prodejny nebo peněžního posla přepravujícího tržby. Z tohoto důvodu je potřeba nezapomínat, že kromě inventáře, zásob, cenností v trezoru je dobré klientovi také nabídnout pojištění peněz při přepravě /pojištění posla/.

 

4.a.a.d. Pojištění pro případ úmyslného poškození nebo zničení věci

 

Pojištění pro případ úmyslného poškození nebo zničení věci se v pojišťovací praxi říká vandalismus. Řada pojišťoven toto riziko řadí k riziku odcizení jako doplňkové riziko, jiné jej pojišťují  samostatně, některé jej nepojišťují vůbec.

 

4.a.a.e. Pojištění skel

 

Pojištění skel se vztahuje na takové poškození nebo zničení skel, při kterém zasazené sklo bylo rozbito, prasklo nebo bylo poškozeno tak, že je nezbytná jeho výměna. Pojištění se zpravidla vztahuje také na nápisy, malby, nalepené fólie a snímače zabezpečovacích zařízení. To však jen v případě, že dojde současně i k poškození skla. Nezáleží na způsobu, jak k poškození nebo zničení skla došlo. Pojištění se však nevztahuje na každé sklo. Z pojištění jsou  vyloučena obyčejná skla v oknech, dveřích, světlících atd. Do kategorie skel se v některých pojišťovnách zahrnují také skleněné štíty, světelné reklamy atd.

 

4.a.a.f. Pojištění strojů

 

Pojištění strojů se sjednává pro případ poškození nebo zničení strojů jakoukoliv nahodilou událostí, která omezuje nebo vylučuje jeho plnou funkčnost. Toto ustanovení však neplatí plně, každá pojišťovna má ve svých VPP řadu výluk, na které se pojištění nevztahuje.

 

Základní výluky se ve většině případů vztahují na rizika, která lze pojistit jiným druhem pojištění, např. strojní pojištění nekryje riziko živelní události a odcizení.

 

Dalšími častými výlukami jsou škody vzniklé úmyslným přetížením stroje, vady stroje způsobené výrobcem nebo dodavatelem a samozřejmě vady, které měl  stroj již před uzavřením pojistné smlouvy.

 

Další kapitola výluk je vázána na věci, to znamená, že pokud škoda nastala na vybraných věcech samostatně a tyto věci se pravidelně pro své opotřebení vyměňují /dopravní pásy, ložiska atd./ není škoda likvidní. Pokud škoda nastala na těchto vybraných věcech spolu s jinými likvidními věcmi, pak je škoda i na těchto dosud nelikvidních věcech hrazena.

 

4.a.a.g. Pojištění elektroniky

 

Je velice podobné pojištění strojů, pouze předmětem pojištění nejsou stroje, ale elektronika. Také některé výluky z pojištění jsou stejné. Pojištění se nevztahuje na riziko živelní události a odcizení. Samozřejmě pojištění elektroniky má řadu vlastních specifických výluk. Např. výluky vázané na věci se nevztahují na baterie a články. Také stanovení pojistného pro elektroniku má jiná kritéria než pro pojištění strojů. Existují pojišťovny, které pojištění strojů a elektroniky spojují do jednoho druhu pojištění. Rozdílnost rizika však převažuje a nové postupy mluví pro oddělení obou rizik.

 

4.a.a.h. Pojištění přepravy /dopravní pojištění/

 

Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení zásilky živelní událostí nebo dopravní nehodou vyšetřovanou policií. Dalším rizikem je odcizení, případně ztráta přepravovaných věcí. Pojištění se vztahuje na vlastní přepravované věci nebo na věci, které pojištěný po právu užívá. Nevztahuje se na přepravované věci cizí. Pro takový případ existuje pojištění odpovědnosti za škody dopravce. Věci musí být zpravidla také přepravovány vlastním dopravním prostředkem. Také tento druh pojištění má řadu výluk např. nejsou pojištěny škody, které nastaly následkem řízení vozidla pod vlivem alkoholických nápojů nebo návykových látek, škody vzniklé nedostatečným zabezpečením nákladu, špatným obalem atd.

 

4.a.a.i. Havarijní pojištění vozidel /kasko/

 

Havarijní pojištění se sjednává pro případ poškození, zničení nebo odcizení vozidla, jeho části, výbavy a zavazadel.

 

Základní pojištění se ve většině případů vztahuje na škody vzniklé:

 

– živelní událostí – požár, výbuch, blesk, pád předmětů, povodeň, záplava, vichřice, krupobití,

– havárií – střet, náraz nebo pád vozidla.

 

Doplňková pojištění se zpravidla vztahují na:

 

– odcizení vozidla, nadstandardní výbavy nebo zavazadel,

– pomoc asistenční služby při cestách po území ČR a vybraných evropských států.

střet se zvěří

Sdružené havarijní pojištění se vztahuje na všechna základní a doplňková pojištění. Členění rizik na základní a doplňková může být u různých pojišťoven různé. Také toto pojištění má řadu výluk.

 

Pojistnou událostí nejsou např. škody vzniklé:

 

– řízením vozidla pod vlivem alkoholu a jiných návykových a omamných látek,

– při závodech a soutěžích,

– výbuchem přepravovaného nákladu,

– nesprávnou nebo nedostatečnou údržbou atd.

– vlivem výrobní vady nebo vadou konstrukce,

– přirozeným opotřebením,

– činností vozidla jako pracovního stroje,

– funkčním namáháním,

– při opravě nebo údržbě vozidla.

 

Pokud nedojde ve stejné době i k jinému poškození vozidla nejsou pojištěny škody na:

 

– pneumatikách,

– pohonných hmotách a mazivech,

– elektrickém zařízení,

– audiovizuální technice a jejich nosičích atd.

 

Pojištění lze zpravidla sjednat pro území ČR nebo pro území vybraných evropských států. V současné době jsou mezi rizikové a tudíž nepojistitelné  státy zařazeny:

 

– státy bývalého SSSR,

– Albánie,

– Bosna a Hercegovina, někdy i Jugoslávie.

 

Rozsah územní platnosti musí být v pojistné smlouvě vyznačen a má podstatný vliv na cenu pojištění.

 

4.a.a.j. Pojištění pro případ přerušení provozu / šomáž/

 

Pojištění se sjednává pro případ následných škod způsobených přerušením provozu z důvodů věcné škody.

 

Za věcnou škodu se zpravidla považuje zničení, poškození nebo ztráta věci sloužící pojištěnému provozu z důvodu:

 

– živelní událost /požár, výbuch atd./

– hašení, bourání, odklízení zbytků /po živelné události/

– odcizení věci

– porucha stroje nebo zařízení  /ze strojního rizika/

 

Následnou škodou se zpravidla rozumí:

 

– ušlý zisk

– stálé náklady /které je nutné vynaložit i v případě přerušení provozu – mzdy, energie atd./,

 

Pojištění pro případ přerušení provozu tedy nehradí škody vzniklé živelní událostí nebo strojním rizikem /věcné škody/, ale až následné škody tímto rizikem vzniklé a tím je právě ušlý zisk nebo stálé náklady. Také tento druh pojištění má řadu výluk a různé možnosti vzniku věcné škody a náhrady následné škody. Vždy je nutné se seznámit s příslušnými VPP dané pojišťovny. Tento druh pojištění zatím není v našich podmínkách příliš rozšířen, a málo který obchodní zástupce se v jeho problematice skutečně vyzná.

 

 

4.a.a.k. Stavebně-montážní pojištění

 

Stavebně-montážní pojištění jako jedno z mála pojištění kryje majetkové i odpovědnostní škody pojištěného. V praxi se dělí jejich VPP na majetkovou a odpovědnostní část.

 

 

Majetkové pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení věci při stavebních nebo montážních pracech jakoukoliv nahodilou událostí, kterou příslušné VPP nevylučují. Dále jsou pojištěny náklady nutné k odstranění následků škody.

 

Za pojištěné věci se považuje:

 

– budované stavební nebo montážní dílo,

– zařízení staveniště včetně strojů,

– stavební materiál a zásoby.

 

Za pojistnou událost se zpravidla nepovažují škody vzniklé:

 

– odcizením nebo ztrátou věci,

– chybným návrhem, projekcí nebo konstrukcí,

– chybně provedenou prací, tato výluka se vztahuje na chybně provedenou věc nebo část chybně provedeného stavebního nebo montážního díla. Škody způsobené na jiné části touto chybou jsou však kryty,

– vinou, za kterou odpovídá subdodavatel nebo jiný smluvní partner, který nese zákonnou nebo smluvní odpovědnost,

– normálními atmosférickými podmínkami, se kterými je nutné podle ročního období a místních poměrů počítat.

 

Různé pojišťovny mají ještě další své specifické výluky a je dobré se vždy s příslušnými VPP seznámit.

 

Odpovědnostní pojištění jako druhá část stavebně-montážního pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škody způsobené na zdraví, životě nebo věci, jejím poškozením nebo zničením jinému v souvislosti se stavebně-montážními pracemi. Jinými slovy lze odpovědnost shrnout. Pokud někdo jinému způsobí škodu, za kterou je ze zákona odpovědný, je povinen škodu nahradit. Je-li proti odpovědnosti pojištěn, škodu hradí pojišťovna. V případě tohoto pojištění jsou kryty škody vzniklé jinému /třetí osobě/ v souvislosti se stavebně-montážními pracemi. I toto pojištění má své výluky a nevztahuje se na škody:

 

– způsobené úmyslně nebo vzniklé před datem počátku pojištění,

– způsobené nesplněním povinnosti odvrátit škodu nebo zmírnit její následky,

– na věcech, které pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti /např. převzal část stavebního materiálu, tudíž  je to věc převzatá a jakoby  vlastní a není tímto odpovědnostním pojištěním kryta/,

– na věcech, které pojištěný dodal jinému, pokud ke škodě došlo proto,že dodané věci byly vadné jakosti nebo objednaná činnost byla vadně provedena. /není kryta nekvalitní práce, ale pouze následné škody/. Např. je špatně zabudován nový okap, při prvním dešti se utrhne a rozbije okno. Škody na okapu nejsou hrazeny, škody na okně ano.

 

Existují ještě další individuální výluky podle jednotlivých pojišťoven a je samozřejmě nutné seznámit se s příslušnými VPP.

 

 

4.a.b. Odpovědnostní pojištění

 

Odpovědnostní pojištění se v pojišťovací praxi rozděluje na tři základní skupiny:

 

– Obecná odpovědnost,

– Profesní odpovědnost,

– Ostatní specifické odpovědnosti.

 

Všechny skupiny pojištění mají některé společné rysy, které musí odpovědnostní pojištění splňovat.

 

Především je to skutečnost, že pojištění nekryje jakoukoli odpovědnostní škodu, ale jen odpovědnost vyplývající ze zákona. Vždy je tedy nutné si před sjednáním pojištění položit otázku, za co pojištěný skutečně ze zákona odpovídá. Tato odpovědnost navíc musí mít vztah k povolené provozované činnosti.

 

Dalším předpokladem je skutečnost, že poškozený musí v zákonné době škodu uplatnit a ke škodě musí dojít v době platnosti pojistné smlouvy.

 

V pojištění odpovědnosti platí další obecné pravidlo, které říká, že pojištěný nesmí uznat nárok poškozeného a tudíž ho nesní ani odškodnit bez souhlasu pojišťovny. Pojišťovna totiž sama rozhoduje, zda je nárok oprávněný a zda se případně o jeho oprávněnosti nebo výši náhrady povede soudní spor. V případě, že se tak rozhodne, hradí pojišťovna veškeré soudní náklady na přípravné řízení i odměnu zastupujícího advokáta.

 

Je bezpodmínečně nutné pokud poškozený uplatňuje jakoukoliv škodu, s tímto písemným dokumentem okamžitě seznámit pojišťovnu aniž k tomu vydá pojištěný jakékoliv stanovisko. Po celou dobu řízení je pojištěný povinen řídit se pokyny pojišťovny. V opačných případech riskuje, že nebude případná škoda hrazena z prostředků pojišťovny.

 

4.a.b.a. Obecná odpovědnost

 

Pojištění obecné odpovědnosti se sjednává pro případ škody způsobené jinému na zdraví, životě nebo věci jejím poškozením nebo zničením. Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu způsobenou jinému v přímé souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného uvedeným v pojistné smlouvě, pokud pojištěný za škodu odpovídá v důsledku  porušení právní povinnosti nebo pokud odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. Tedy platí ustanovení uvedená v bodě 4.a.b., že odpovědnost musí vyplývat ze zákona a musí mít vztah k provozované činnosti.

 

V řadě případů lze dopojistit doplňkovým pojištěním i náhradu nákladů vzniklých zdravotní pojišťovně s léčením následků odpovědnostní škody /regres/. To znamená, že se mohou hradit škody přímé i následné /bolestné při škodě na zdraví a náhrada nákladů na léčení/.

 

Také odpovědnostní pojištění má řadu výluk.

 

Nejsou kryté odpovědnostní škody způsobené:

 

– úmyslně nebo převzaté nad rámec právní povinnosti nebo převzaté smluvně,

– z přepravních smluv nebo způsobené činností, při které je uložena právní povinnost uzavřít  jiné pojištění,

– vadným výrobkem,

– stavební nebo montážní činností,

– na ušlém zisku či jiné majetkové škodě,

– osobám blízkým nebo blízkému podnikatelskému subjektu.

 

Také zde každá pojišťovna uplatňuje řadu dalších výluk a doporučení.

 

4.a.b.b. Pojištění profesní odpovědnosti

 

Profesní odpovědnost neřeší problém obecné odpovědnostní škody, ale škody způsobené jinému na zdraví, životě nebo majetku jeho poškozením nebo zničením profesní činností pojištěného.

 

Profesní odpovědnost můžeme rozdělit na dvě skupiny:

 

– povinně smluvní profesní pojištění,

– dobrovolné profesní pojištění.

I pro profesní pojištění platí základní ustanovení odpovědnostního pojištění např. poškozený musí své nároky uplatnit v zákonné době atd.

 

Povinně smluvní pojištění

 

Řadě profesí ukládá zákon mít sjednáno pojištění pro případ škod vzniklých  profesním pochybením. Takové to pojištění odpovědnosti ukládá zákon:

 

– nestátním zdravotním zařízením,

– veterinárním lékařům,

– advokátům,

– notářům,

– patentovým zástupcům,

– pojišťovacím makléřům a pojišťovacím agentům,

– burzovním makléřům,

– soudním znalcům,

– autorizovaným tlumočníkům,

– auditorům,

– daňovým poradcům,

– autorizovaným samostatným účetním,

– autorizovaným architektům,

– autorizovaným inženýrům ve strojírenství a stavebnictví,

– autorizovaným technikům ve strojírenství a stavebnictví

– cestovním kancelářím.

 

Tento seznam povinně smluvního profesního pojištění se neustále rozšiřuje a stát se snaží tímto způsobem ochránit občany a profesní skupiny před následky škod vznikajících profesní činností. Posledním takovým příkladem je povinně smluvní pojištění cestovních kanceláří a burzovních makléřů.

 

Každé toto povinně smluvní pojištění vychází z jiné zákonné normy a má kryta jiná rizika. Není nutné znát tyto veškeré zákony, stačí se seznámit s příslušnými VPP pro pojišťování dané profesní odpovědnosti, kde jsou pojistná rizika i případné výluky uvedeny. Zákon těmto profesím ukládá povinnost sjednat tato pojištění a při jejím nesplnění nemohou získat příslušnou licenci nebo jim hrozí vysoké sankce.

 

Dobrovolné profesní pojištění

 

Této skupině profesí prozatím žádný zákon neukládá povinnost být pojištěn. Jejich profesní činnost však může způsobit značné škody třetím osobám, za které samozřejmě ten, kdo škodu způsobil také odpovídá. Pokud nejsou pojištěni, hradí škody každý ze svých prostředků. Mezi takové profese nebo profesně zaměřené skupiny patří např.:

 

 

 

– pojištění revizorů elektro, tlakových nádob, zdvihacích zařízení atd.,

– pojištění odpovědnosti správců konkursní podstaty, nucených správců         

– pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů.

 

I zde platí, že není nutné znát celou problematiku zákonné normy, která ukládá možné sankce členům statutárních orgánů nebo nuceným správcům. Pokud člověk zná základní principy odpovědnostního pojištění a příslušné VPP, dokáže se v problematice orientovat.

 

4.a.b.c Ostatní specifická odpovědnostní pojištění

 

Mezi specifická odpovědnostní pojištění patří např:

 

– pojištění odpovědnosti za výrobek,

– pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

 

Pojištění odpovědnosti za výrobek se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu na zdraví, životě nebo věci vzniklou vadou výrobku.

 

Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel se sjednává pro případ škody na zdraví, životě nebo věci jejím poškozením, zničením a na další následné finanční škody.

 

 

4.b. Klasifikace podle délky trvání pojištění

 

Podle délky trvání pojištění rozlišujeme pojištění:

 

– krátkodobá,

– dlouhodobá.

 

Krátkodobá pojištění jsou pojištění sjednaná na dobu kratší než jeden rok a pojištění končí uplynutím sjednané doby bez výpovědi.

 

Dlouhodobá pojištění jsou pojištění sjednaná na dobu jednoho roku nebo na dobu delší. Do kategorie dlouhodobých pojištění patří i pojištění sjednaná na dobu neurčitou. To je pojištění, u kterého není sjednán konec pojištění.

 

Dlouhodobá pojištění se sjednávají:

 

– na dobu určitou,

– dobu neurčitou.

 

Pojištění sjednaná na dobu určitou končí uplynutím sjednaného pojistného období a nelze jej bez souhlasu obou smluvních stran prodloužit.

 

Pojištění sjednaná na dobu neurčitou nemají stanoven konec pojištění a jejich ukončení je nutné provést výpovědí jedné ze smluvních stran. Forma a podmínky výpovědi bývají uvedeny v příslušných VPP daného pojištění.

 

Pojištění s automatickou prolongací se sjednává na dobu jednoho roku a automaticky se prodlužuje na další pojistný rok. Pokud jedna nebo druhá smluvní strana nemá zájem v pojištění pokračovat, musí v určitém časovém termínu svůj úmysl sdělit druhé smluvní straně. Termín, ve kterém má tak učinit, je ze zákona určen na dobu nejméně šest týdnů před datem splatnosti pojistné smlouvy.

 

4.c. Klasifikace podle potřeby zabezpečení budoucích závazků

 

Podle zabezpečení budoucích závazků se pojištění dělí na:

 

– pojištění rizikové,

– pojištění rezervotvorné.

 

Riziková pojištění jsou taková pojištění, u kterých se ze zaplaceného pojistného nevytváří rezerva na budoucí závazky a celé pojistné se za pojistné období, na které je zaplaceno, spotřebovává. Po skončení pojistného období nebo po uplynutí doby, na které byla pojistná smlouva uzavřena, se žádné pojistné nevrací. Mezi taková pojištění patří např. všechna majetková a odpovědnostní pojištění a velká část úrazového pojištění.

 

Rezervotvorná pojištění vytvářejí ze zaplaceného pojistného určitou rezervu na budoucí závazky. Část pojistného se stejně jako u rizikového pojistného spotřebovává a část odkládá. Klasickým příkladem rezervotvorného pojištění je důchodové /životní/ pojištění, kdy část pojistného se spotřebovává na krytí rizika úmrtí a část vytváří rezervu, která se při dovršení 60 let u mužů a 55 let u žen pojištěným vyplácí. Těmto pojištěním se říká pojištění pro případ smrti nebo dožití.

 

4.d. Klasifikace podle formy vzniku pojištění

 

Pojištění podle formy vzniku rozdělujeme na pojištění:

 

– zákonné                                – pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání,

 

– smluvní    -povinné               – řada pojištění profesní odpovědnosti,

– pojištění odpovědnosti z provozu vozidel

– dobrovolné        – veškerá majetková a některá odpovědnostní poj

 

Zákonné pojištění vzniká bez vůle pojištěného subjektu. Pojištění předepisuje příslušná právní norma a povinností pojistníka je platit příslušné pojistné. Zákonné pojištění nemůže pojistník ani pojišťovna zrušit či vypovědět. To může učinit zas jen příslušná právní norma nebo předpis.

 

Povinné smluvní pojištění vzniká jako každé jiné smluvní pojištění na základě pojistné smlouvy a se souhlasem obou smluvních stran. Povinnost uzavřít takovéto pojištění ukládá příslušná právní norma. Klasickým příkladem je pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Právní norma ukládá všem majitelům motorových vozidel, kteří chtějí využívat vozidlo na pozemních komunikacích, uzavřít takovéto povinně smluvní pojištění. Neurčuje jim však se kterou pojišťovnou

 

Smluvní dobrovolné pojištění není ničím omezováno a je na svobodné vůli pojištěného pojištění uzavřít a na svobodné vůli pojišťovny klienta do pojištění přijmout. Samozřejmě pojišťovna stanovuje pravidla pojištění /nabízí riziko pojištění, stanovuje výši pojistného atd./ a klient se svobodně rozhoduje, zda takové pojištění využije či nikoliv.

 

4.e. Klasifikace pojištění podle způsobu placení pojistného

 

Občanský zákoník v ujednáních o pojistné smlouvě zná pouze dva druhy placení pojistného, a to:

 

– jednorázové pojistné,

– běžné pojistné.

 

Jednorázové pojistné je pojistné za celou dobu, na kterou bylo pojištění  sjednáno. Pojištění podnikatelů je v praxi vždy sjednáno za jednorázové pojistné. Ve výjimečných případech je možné v pojistné smlouvě ujednat placení jednorázového pojistného ve splátkách. Jednorázové pojištění má svá zvláštní pravidla např. za pojistné období náleží pojišťovně jednorázové pojistné vždy celé. To je pro pojišťovnu samozřejmě výhodné v případech, kdy klient v průběhu pojistného období pojištění ze zákonných důvodů vypoví .

 

Běžné pojistné se uplatňuje v těch případech, kdy pojistná smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Běžným pojistným se hradí např. pojištění domácností a jiná majetková a životní pojištění občanů. Pojistné se platí za dohodnutá pojistná období a tím bývá rok, pololetí, čtvrtletí nebo měsíc.

 

Ujednání o způsobu placení pojistného a případné délce pojistného období je důležitým ustanovením pojistné smlouvy.

 

4.f. Klasifikace pojistného podle územní platnosti

 

Pojištění podle územní platnosti se rozděluje na pojištění:

 

– místně platná,

– platná na území ČR,

– platná na území Evropy,

– platná na celém světě.

 

Místně platná pojištění jsou pojištění, u kterých je místo případné pojistné události určeno adresou, číslem popisným nebo číslem pozemku. To platí např. pro pojištění nemovitostí, movitých věcí atd.

 

Pojištění platná pro území ČR jsou pojištění, u kterých se pojistná ochrana vztahuje na celé území ČR. Klasickým příkladem pro takového pojištění je pojištění odpovědnostní.

 

Pojištění platná pro území Evropy zaručují pojistnou ochranu na uvedeném území, případně jen ve vybraných státech Evropy. Příkladem může být havarijní pojištění pro Evropu. To platí pro většinu evropských států kromě států bývalého SSSR, Albánie, Bosny a případně dalších států podle výluk jednotlivých pojišťoven.

 

Pojištění platná na celém světě se v majetkovém nebo odpovědnostním pojištění vyskytují velice zřídka, výjimkou může být pojištění přepravovaného nákladu. Životní nebo úrazová pojištění takovou územní platnost mívají velice často.

 

4.g. Klasifikace podle způsobu určení pojistné částky

 

Podle způsobu určení pojistné částky lze pojištění rozdělit na pojištění:

 

– na novou hodnotu,

– na časovou hodnotu,

– na modifikovanou hodnotu,

– na  jinou /dohodnutou/  hodnotu.

 

V podnikatelském pojištění se využívají všechny čtyři možnosti. Způsob stanovení pojistné částky musí být v pojistné smlouvě stanoven pro případ pojistné události a její likvidace.

 

Pojištění na novou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu pojistného plnění vychází z nákladů na znovupořízení věci koupí nebo opravou /uvedení do nového stavu/ v době bezprostředně před pojistnou událostí.

 

Pojištění na časovou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu pojistného plnění vychází z časové hodnoty. Ta se určí tak, že od hodnoty nové věci téhož druhu a téže jakosti se odečte částka, která vyjadřuje opotřebení nebo jiné znehodnocení věci z doby před pojistnou událostí.

 

Pojištění na modifikovanou hodnotu je pojištění, u kterého se při výpočtu pojistného plnění vychází z modifikované hodnoty věci. Modifikovaná hodnota je pořizovací hodnota vedená v účetnictví a upravená dohodnutým způsobem. Dohodnutou úpravou jsou zpravidla odpisy, tedy je to hodnota věci po odpisech.

 

Pojištění na jinou hodnotu je zpravidla pojištění na dohodnutou hodnotu. Ta se používá u věcí, kde stanovení nové nebo časové hodnoty není možné nebo neodpovídá realitě.  Používá se při pojištění starožitností, cenných papírů atd., kdy hodnota věcí se v čase mění směrem nahoru i dolů. Používá se také při pojišťování peněz, kdy není zcela jasné, jaká skutečná hodnota může být odcizena. Stanoví se tedy horní možná hranice pojistného plnění. Je li  škoda nižší, hradí se skutečná škoda a je li škoda vyšší, pojišťovna hradí horní dohodnutou hranici .

 

 

4.g.a. Pojistná hodnota a pojistná částka

 

V pojišťovací praxi se používají oba výrazy, často se pletou a není všem zcela jasný jejich význam

 

Pojistnou hodnotou věci je její cena v den sjednání pojištění a vyjadřuje se novou cenou, časovou cenou, modifikovanou cenou nebo dohodnutou cenou. Např. pojišťuji nemovitost deset let starou. Při pojištění na novou cenu uvažuji, kolik by stála absolutně stejná nemovitost, pokud by byla postavena v současnosti /ceny stavebních materiálů a prací za deset let stouply/. Při pojištění na časovou cenu uvažuji o její ceně, jakou má po deseti letech. Při pojištění na modifikovanou cenu zjistím její modifikovanou cenu z účetnictví, kdy z nové ceny jsou provedeny odpisy za deset let. Může se zdát, že časová cena a modifikovaná cena jsou stejné, ale není tomu tak. Časovou cenu nemovitosti ovlivňuje to, jak je nemovitost pečováno a v jakém je skutečném stavu /spadlá střecha/. Taková skutečnost se u modifikované ceny neprojeví, zde je výše  odpisů za každý rok předem dána.

 

Pojistná částka je částka, na kterou se věc skutečně pojišťuje a má odpovídat pojistné hodnotě. V praxi tomu tak vždy nemusí být. Může dojít k chybě vědomé či nevědomé při stanovení ceny pojištěné věci. Je li pojistná částka  nižší než pojistná hodnota, jedná se o podpojištění. Je li tomu opačně a pojistná částka je vyšší než pojistná hodnota, jedná se o přepojištění.

 

4.g.b. Podpojištění

 

Vědomé či nevědomé podpojištění se většinou zjistí až při pojistné události. Tím, že byla stanovena pojistná částka nižší, než je pojistná hodnota, tak z této nižší pojistné částky bylo také chybně vypočítáno nižší pojistné. Pojišťovna, aby zamezila spekulaci, že klienti budou z důvodů nižšího pojistného stanovovat nižší pojistnou částku a tím méně platit, má pro případy podpojištění sankce. O kolik procent je pojistná částka proti pojistné hodnotě nižší, o tolik procent se krátí pojistné plnění. To je důvod, proč stanovovat pojistné částky takové, které odpovídají pojistné hodnotě. Na pojistném ušetří klient 100 Kč a na pojistném plnění může přijít i o 100.000 Kč.

 

4.g.c. Přepojištění

 

Přepojištění je pojišťovácký nesmysl, který ještě v řadě lidí přetrvává. Pojišťovna při pojistném plnění platí skutečnou výši škody podle toho, je li  věc pojištěna na novou, časovou nebo modifikovanou cenu. Nemůže a také neplatí víc, důvodem je, že by to vyvolávalo spekulace a nezákonné obohacování. Nelze psí boudu s hodnotou 100 Kč pojistit na 100.000 Kč a v případě jejího zničení požadovat 100.000 Kč. Proto také nemá žádný význam stanovovat pojistnou částku věci /na co je věc pojištěna/  nad její skutečnou hodnotu /pojistnou hodnotu/. Klient zaplatí z vyšší pojistné částky vyšší pojistné, ale nedostane vyšší pojistné plnění.

 

4.g.d. Pojištění na první riziko

 

Pojištění na první riziko je pojištění, při kterém je pojistná částka po dohodě obou smluvních stran vědomě snížena pod pojistnou hodnotu pojišťované věci. Je li pojištění na první riziko ujednáno v pojistné smlouvě, nehrozí sankce za podpojištění. Pojištění na první riziko se sjednává v případech, kdy není možné stanovit správnou pojistnou hodnotu např. starožitností, cenné papíry atd., kdy pojistná hodnota klesá a stoupá v čase. Dalším případem jsou skutečnosti, kdy pojistná hodnota je značná, ale případná škoda ji nemůže nikdy dosáhnout např. hodnota ocelových odlitků je vyšší než případná škoda živlem. Nebo zásoby pojišťujeme na riziko živel na skutečnou hodnotu /pojistná částka odpovídá pojistné hodnotě/, protože skutečně takto vysoká škoda hrozí. Na riziko odcizení je stanovena po dohodě obou smluvních stran pojistná částka nižší, protože není prakticky možné tak velké množství za tak velkou cenu odcizit. Znovu zdůrazňuji, že pojištění na první riziko musí být u pojištěné věci v pojistné smlouvě uvedeno a potom nehrozí sankce za podpojištění.

 

4.h. Klasifikace pojištění podle počtu rizik

 

Podle počtu rizik, proti kterým je pojištění sjednáno, se pojištění dělí:

 

 

– na jedno riziko,

– na více rizik,

– na soubor rizik,

– na sdružená rizika, 

– na všechna rizika.

 

Pojištění na jedno riziko – sazba se stanovuje pouze na toto riziko.

 

Pojištění na více rizik – sazba se stanovuje souhrnem sazeb za jednotlivá rizika.

 

Pojištění na sdružená rizika jsou také souhrnem jednotlivých rizik, ale sazba za tento souhrn je nižší než součet jednotlivých sazeb.

 

Pojištění na všechna rizika má jinou konstrukci. V pojištění jednotlivých rizik i ve sdružených rizicích je vždy vyjmenováno riziko např. požár, krádež, loupež atd. V pojištění na všechna rizika tomu tak není. Není stanoveno proti čemu je věc pojištěna, ale jsou stanoveny výluky proti čemu věc pojištěna není. Co není vyloučeno, je pojištěno.

 

4.i. Klasifikace pojištění podle účasti pojištěného na škodě

 

Pojištění podle těchto kritérií lze rozdělit na:

 

Pojištění s účastí na pojistném plnění

 

– pojištění se spoluúčastí                 – vyjádřené v  Kč

– vyjádřené v  %

– pojištění s franšízou                      – vyjádřená v  Kč

 

 

Pojištění se spoluúčastí pojištěného na pojistném plnění je pojištění, u kterého je v pojistné smlouvě uvedena povinnost pojištěného spolupodílet se na pojistném plnění pevně stanovenou částkou v Kč nebo určeným procentem z pojistného plnění.

 

Pojištění s franšízou je postaveno na jiném principu.  Rozdílem je, že do určité, ve smlouvě stanovené výše  škody se pojistné plnění  nevyplácí. Přesáhne li však škoda stanovenou hranici, vyplácí se v plné výši.

 

 

Pojištění s účastí na škodním průběhu

 

– pojištění s bonusem,

– pojištění s malusem.

 

Pojištění s bonusem nebo malusem  je pojištění, při kterém se pojištěný nepodílí určitou částkou nebo procentem na škodě, ale počet a velikost škod mají vliv na výši pojistného v dalším pojistném období. Nejsou li ve stanoveném časovém období vypláceny žádné škody, pojistné se snižuje /bonus/. Je li v uvedeném časovém období určitá výše škod /ve většině případů odvozená % z výše pojistné částky/, pojistné se podle stanovených pravidel zvyšuje /malus/ nebo se pojištění  pro další pojistné období ruší.

 

 

 

  1. Pojištění věcí a pojistná rizika

 

Pojišťovna ve své každodenní praxi hodnotí na prvním místě rizika. Hodnotí jaká rizika a v jakých částkách je má ve svých pojistných kmenech. Hodnotí poměr rizik, kolik mají živelních proti havarijním atd. Klienti však neuvažují v rovině rizik, ale v rovině věcí, kterým určitá rizika hrozí, např. nemovitosti hrozí požár, penězům odcizení atd. Tato kapitola bude věnována právě jednotlivým věcem a jím hrozícím rizikům a způsobu jejich pojištění.

 

5.a. Nemovitosti

 

Nemovitosti v pojistné praxi jsou budovy a stavby pevně spojené se zemí. Co je a co není nemovitost určuje stavební zákon. Nemovitostmi nejsou stavební buňky, novinové stánky, maringotky atd. Nemovitosti lze pojistit jednotlivě nebo jako soubor. Pojistit lze nemovitosti vlastní i cizí převzaté na základě smlouvy.

 

Nemovitosti lze pojistit na rizika:

 

– základní živel,

– sdružený živel,

– vodovodní škody,

– vandalismus,

– odpovědnost z vlastnictví nemovitosti.

 

 

5.a.a. Živelní rizika

 

Nemovitosti se nejčastěji pojišťují na riziko sdružený živel. Důvodem je skutečnost, že základní živelní pojištění není ve většině případů dostatečným krytím rizika, neobsahuje vichřici a krupobití, což většině nemovitostí hrozí. Je samozřejmě možné pojistit u nemovitosti základní živel a z doplňkového pojištění dopojistit právě vichřici a krupobití. U většiny pojišťoven je cena základního pojištění a cena dvou dodatkových rizik stejně velká jako sdružené pojištění s výrazně větším pojistným krytím /povodeň, záplava, pád stromů atd./.

 

Pojištění lze sjednat na cenu

 

– novou,

– časovou.

 

Nemovitosti se snažíme pojišťovat vždy na cenu novou. Ne vždy je to však možné, protože u některých pojišťoven nemovitosti starší dvaceti let lze pojistit  jen na časovou cenu. Nebo pojistné plnění u takových nemovitostí je jen v časových cenách. U starších nemovitostí je nutné se seznámit s příslušnými VPP.

 

Spoluúčast

 

Spoluúčast bývá vyjadřována v korunách. Výši spoluúčasti volíme podle objemu pojišťovaného majetku. U menších objemů pojišťovaného majetku, kdy výše spoluúčasti příliš neovlivňuje cenu pojištění, je rozumné volit spoluúčast  do výše 5.000 Kč. Většina škod v živelním pojištění jsou drobné škody způsobené vichřicí, krupobitím atd. Vyšší spoluúčast v takových případech pozbývá smyslu.

 

5.a.b. Vodovodní škody

 

U pojištění nemovitostí se vodovodní škody pojišťují zřídka. Důvodem je, že vodovodní škody na nemovitosti /prasklé potrubí, promáčené omítky/ nebývají časté a nejsou velkého rozsahu. Také cena pojištění bývá rozhodujícím faktorem. Její výše se pohybuje na úrovni ceny základního živelního pojištění. Určitý význam má toto pojištění pouze u nemovitostí, které mají kotle ústředního topení nebo solární systémy, protože i ty jsou součástí pojištěných věcí včetně přívodních o odváděcích potrubí.

 

 

 

Pojištění lze sjednat na cenu:

 

– novou,

– časovou.

 

Pojištění na časovou cenu nemá praktický význam. Pokud stáří budovy podle příslušných VPP neumožňuje pojištění nemovitosti na novou cenu, nelze ani vodovodní škody pojišťovat na novou cenu.

 

 

Spoluúčast

 

Pokud je pojištění proti vodovodním škodám součástí živelního pojištění a není sjednáváno samostatně, pak se spoluúčast řídí tímto živelním pojištěním. U samostatně sjednaného pojištění se snažíme dávat spoluúčast co nejmenší z důvodů, že případné škody bývají menšího rozsahu.

 

5.a.c. Vandalismus

 

Vandalismus na nemovitostech není riziko, které každá pojišťovna pojišťuje. Je řada pojišťoven např. Generali, která vandalismus nepojišťuje vůbec. Základní věcí, kterou si musíme uvědomit, je skutečnost, co je vlastní nemovitost a co jsou stavební součásti nemovitosti. Vandalismus na stavebních součástech je velmi častý např. poškozené vchodové dveře, zničené poštovní schránky, okapy atd. Na vlastních nemovitostech bývají nejčastějšími škodami škody způsobené vandaly /malby a grafity/ tolik známé z našich měst.

 

Pojištění lze sjednat na cenu:

– novou.

 

Spoluúčast

 

Vandalismus se sjednává na nízké pojistné částky z důvodů vysoké ceny pojištění. Také pojišťovny pokud toto riziko vůbec pojišťují, snaží se tlačit pojistné částky na minimum. Škody na nemovitostech nebývají vysoké, proto spoluúčast musí být co nejnižší.

 

5.a.d. Pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti

 

Každý majitel nemovitosti by si měl také uvědomit možnost hrozící škody způsobené vlastnictvím nemovitosti jiné, třetí osobě. Pokud má klient sjednáno Obecné pojištění odpovědnosti za škodu z provozované činnosti a nemovitost je ve vlastnictví uvedené společnosti, pak je z tohoto pojištění kryta také škoda vzniklá jinému z vlastněné nemovitosti. Pokud Obecné pojištění odpovědnosti z provozované činnosti klient nepotřebuje, pak je nutné jej na možné škody způsobené vlastněnou nemovitostí upozornit a případně sjednat pojištění samostatně za nižší cenu.

 

 

 

5.b. Stavební součásti

 

Stavební součásti jsou doplňující součásti stavby se stavbou pevně spojené a tvořící nedílný celek. Pojistit lze stavební součásti vlastní i cizí. Stavebními součástmi jsou např. dveře, okna, okapy, ústřední topení, mříže, reklamní štíty, venkovní osvětlení atd. Stavebními součástmi nejsou věci, které se stavbou přímo nesouvisí, nebo nejsou se stavbou pevně spojeny např. zahradní výzdoba, bazény, studny, oplocení atd.

 

 

Stavební součásti lze pojistit na rizika:

 

– základní živel,

– sdružený živel,

– vodovodní škody,

– odcizení,

– vandalismus.

 

5.b.a. Živelní rizika

 

Stavební součásti se nejčastěji pojišťují na riziko sdružený živel nebo na základní živelní pojištění rozšířené dodatkovými riziky o vichřici a krupobití pokud se jedná o venkovní stavební součásti. Pro vnitřní stavební součásti je dostačujícím pojištěním pro většinu případů jen základní živel. U většiny pojišťoven je cena základního pojištění a cena dvou dodatkových rizik stejně velká jako sdružené pojištění s výrazně větším pojistným krytím /povodeň, záplava, pád stromů atd./ a to je třeba při stanovování pojistného krytí zvážit.

 

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– novou.

 

Stavební součásti se snažíme pojišťovat vždy na cenu novou z důvodů nízké pojistné částky. V případech nízké pojistné částky je rozdíl ceny pojištění mezi pojištěním na novou cenu nebo časovou cenu malý a v případě škody se pojištění na časovou cenu nevyplatí.

 

Spoluúčast

 

Spoluúčast bývá vyjadřována v korunách. Výši spoluúčasti volíme vzhledem k nízkým pojistným částkám co možná nejmenší, aby sjednávané pojištění neztrácelo vůbec smysl.

 

5.b.b. Vodovodní škody

 

Stavební součásti na riziko vodovodních škod pojišťujeme jen v případě, že se jedná o vnitřní stavební součásti.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– novou.

 

Ze stejných důvodů jako u živelního pojištění

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

5.b.c. Odcizení

 

Odcizení stavebních součástí bývá bohužel častým jevem. Nejčastěji se kradou měděné okapy, mosazné firemní štíty, venkovní osvětlení atd. Klientovi se musí často vysvětlovat, že nemovitost nelze odcizit, ale stavební součásti ano.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– novou.

 

A to ze stejných důvodů jako u živelního pojištění

 

 

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

 

5.b.d. Vandalismus

 

Vandalismus na stavebních součástech bývá také častým jevem. Nejčastěji bývají poničeny firemní štíty a jiné ozdobné prvky stavby, rozbité venkovní osvětlení atd. Pozor na rozdíl mezi vandalismem /úmyslné poškození nebo zničení/ a odcizením, případně následnou škodou při odcizení. Vandalismem není rozbité okno při krádeži okapu. Rozbité okno je následná škoda při krádeži okapu a hradí se z rizika odcizení.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– novou.

 

A to ze stejných důvodů jako u živelního pojištění

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

 

5.c. Movité věci

 

Movité věci lze pojistit jako věci jednotlivě určené nebo jako přesně vymezený soubor věcí. Movité věci se v pojišťovací praxi rozdělují podle svého užití a rizikovosti. Pojistit lze movité věci vlastní i převzaté. Pojišťovny ve svých VPP ještě rozdělují věci převzaté na další podskupiny např. převzaté za účelem opravy, převzaté za účelem úschovy, převzaté za účelem pronájmu /leasing/ atd.

U většiny pojišťoven jsou ale převzaté věci pro případ odcizení kryty dodatkovým pojištěním obecné odpovědnosti. V případech, kdy si nejsme jisti, jak pojistit věci cizí převzaté, řídíme se pravidlem, že pokud klient nemá sjednáno pojištění obecné odpovědnosti, pak vždy věci cizí proti krádeži pojišťujeme rizikem odcizení. Pokud obecnou odpovědnost pojištěnu má a je možné odpovědnost rozšířit dodatkovým pojištěním obecné odpovědnosti i na cizí věci pro případ ztráty /to je i odcizení/, pojištění sjednejte tímto levnějším způsobem. U některých pojišťoven takové dodatkové pojištění odpovědnosti na věci cizí proti ztrátě není možné.

 

Movité věci se v pojišťovací praxi ještě dále dělí na další podskupiny podle pohledu konkrétní pojišťovny na jejich užití a rizikovost. Ve většině případů bývají rozděleny na:

 

– movité věci běžné – běžný inventář, zásoby, stroje atd.,

– movité věci zvláštní – umělecká díla, starožitnosti atd.,

– věci zvláštní hodnoty – písemnosti, plány, vzory, nosiče dat atd.,

– cennosti – vkladní knížky, cenné papíry ceniny atd.,

– cenné věci – drahé kovy a výrobky z nich, perly, drahokamy atd.,

– peníze – platné bankovky a mince tuzemské i cizí měny.

 

Pojišťovny však mohou toto základní členění různě měnit a doplňovat. Je tedy nutné seznámit se v příslušných VPP u konkrétní pojišťovny s jejich rozdělením. Pokud při poptávce na pojištění nechcete studovat VPP oslovovaných pojišťoven, je nutné movité věci blíže popsat např. zásoby, inventář, kancelářská technika, výrobní zařízení, stroje, obrazy, starožitný nábytek, předměty z drahých kovů, sbírky, peníze atd.

 

 

Movité věci lze pojistit na rizika:

 

– základní živel,

– sdružený živel,

– vodovodní škody,

– odcizení,

– vandalismus.

 

5.c.a. Živelní rizika

 

Movité věci se nejčastěji pojišťují na riziko základní živel, případně základní živel a vodovodní škody, nejsou li vodovodní škody samostatné riziko a jsou dodatkovým pojištěním živelního pojištění. Důvodem je skutečnost, že sdružené živelní pojištění není ve většině případů nutné, pokud jsou věci uloženy v budovách či stavbách a nehrozí jim riziko vichřice, krupobití atd. Vyjímkou jsou oblasti, kde hrozí povodeň, záplava nebo jsou movité věci např. stroje umístěny venku. V těchto případech bývá výhodnější pojištění na sdružený živel, protože cena základního pojištění a cena dvou dodatkových rizik je stejně velká jako sdružené pojištění s výrazně větším pojistným krytím.

 

Pojištění lze sjednat na cenu:

 

– novou,

– časovou,

– modifikovanou,

– dohodnutou.

 

Movité věci vlastní se snažíme pojišťovat vždy na cenu novou. Pouze v ojedinělých případech a při velkých pojistných částkách a na zvláštní přání klienta lze pojištění sjednat na ceny časové. Movité věci cizí se vždy pojišťují na časové ceny.

 

Modifikovaná cena je cena vedená v účetnictví a často je nižší než cena časová. Není li to zvláštním přáním zákazníka, tuto možnost nevyužíváme.

 

Pojištění na dohodnutou cenu se zpravidla používá u věcí, kde stanovení nové nebo časové hodnoty není možné nebo neodpovídá realitě. Používá se u obrazů, starožitností, cenných papírů atd., kdy hodnota věcí se v čase mění směrem nahoru i dolů nebo kdy je obtížné cenu zjistit. Používá se také při pojišťování peněz, kdy není zcela jasné, jaká skutečná hodnota v době pojistné události bude v místě pojištění uložena. Stanoví se tedy horní možná hranice pojistného plnění.

 

Spoluúčast

 

Výši spoluúčasti u movitých věcí volíme podle velikosti pojistné částky. U menších objemů pojišťovaného majetku, kdy výše spoluúčasti příliš neovlivňuje cenu pojištění, je rozumné volit spoluúčast 1.000 Kč a u větších objemů do 5.000 Kč. U movitých věcí se jen zřídka kdy používá spoluúčast vyšší.

 

5.c.b. Vodovodní škody

 

Movité věci na riziko vodovodních škod pojišťujeme jen v případě, že se jedná o movité věci uložené v budovách či stavbách. Vodovodní škoda hrozí movitým věcem mnohem více než nemovitostem. To platí především pro inventář, zásoby, elektroniku, starožitnosti, cenné papíry atd. Toto riziko u movitých věcí nikdy nepodceňujte.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

– novou,

– dohodnutou.

 

A to ze stejných důvodů jako u živelního pojištění

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

5.c.c. Odcizení

 

Odcizení movitých věcí je bohužel nejčastější příčinou pojistných událostí vůbec. Nejčastěji se kradou peníze, cennosti, cenné věci a vše, co se dá dobře zpeněžit. Pojišťovny proto mají své vnitřní předpisy, které věci a za jakých podmínek pojišťují. Mají vypracovány svá vnitřní pravidla pro zabezpečení pojišťovaných věcí, které jsou klienti povinni dodržovat. Odchylky od těchto pravidel, pokud jsou pojišťovnou schváleny, musí být uvedeny v pojistné smlouvě.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– novou,

– dohodnutou.

 

A to ze stejných důvodů jako u živelního pojištění

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

5.c.d. Vandalismus

 

Vandalismus na movitých věcech bývá také častým jevem. Také zde je třeba dát pozor na rozdíl mezi vandalismem / úmyslné poškození nebo zničení/ a odcizením, případně následnou škodou při odcizení. Vandalismem nejsou rozbité dveře při vloupání a odcizení movitých věcí. Rozbité dveře jsou následnou škodou při krádeži movitých věcí a hradí se z rizika odcizení. To platí samozřejmě i opačně. Pokud jsou poničeny dveře při pokusu o vloupání, ale nic se neztratilo, nejde o odcizení a nelze zničené dveře hradit jako následnou škodu z rizika odcizení.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

– novou,

– dohodnutou.

 

A to ze stejných důvodů jako u živelního pojištění.

 

Spoluúčast

 

U spoluúčasti platí stejné zásady jako u živelního pojištění.

 

 

5.d. Pojištění přepravy peněz /posel/

 

V pojišťovací praxi se považují peníze za movité věci, ale pro jejich přepravu platí jiná pravidla. Nemusí se vždy jednat jen o přepravu peněz. Tímto rizikem lze krýt také přepravu cenností i cenných věcí. Přeprava znamená přemístění z jednoho místa na místo jiné např. z banky do firmy nebo ze skladu do prodejny atd. V pojistné smlouvě musí být specifikováno, co má být pojištěno /peníze, cenné papíry, šperky atd./, na jakou hodnotu a případně jak často se přeprava uskutečňuje. Tyto údaje mají vliv na cenu pojištění. Pojišťovny i v tomto případě stanovují pravidla, jak mají být přepravované peníze nebo cenné věci zabezpečeny a jakým způsobem má být přeprava provedena.

 

Pojištění se sjednává na cenu:

 

– dohodnutou.

 

V pojistné smlouvě je ujednáno jaká maximální pojistná částka peněz, cenných věcí nebo cenností je pojištěním kryta.

 

Spoluúčast

 

Spoluúčast se volí podle velikosti pojistné částky a vzhledem k tomu, že je tento druh pojištění drahý, bývá obvyklá spoluúčast vyšší než 10.000 Kč.

 

 

  1. Význam obchodu v pojišťovnictví a jeho subjekty

 

Pojišťovna žije z obchodu a měla by také pro obchod žít. Hlavním a nejdůležitějším článkem ve složitém mechanismu pojišťovny musí být klient. Na jeho potřeby a požadavky mají být zaměřeny veškeré organizační složky pojišťovny. Vývoj produktů, obchod, správa pojištění i likvidace.

 

Organizace obchodní služby měla a vždy bude mít mnoho různých forem. Záleží na specializaci pojišťovny, které druhy pojištění nabízí a jakým cílových skupinám.

 

Jiná bude organizace obchodní služby pojišťovny výhradně nabízející životní pojištění, jiná pro specializovanou pojišťovnu prodávající pojištění vývozních rizik a jiná pro pojišťovnu s širokou škálou majetkových a odpovědnostních produktů.

 

Všechny kategorie zprostředkovatelů musí splňovat zákonné podmínky, to je zejména povinná registrace u České národní banky, složení odborné zkoušky a čistý trestní rejstřík. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích rozeznává pět kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.

 

– vázaný pojišťovací zprostředkovatel

– podřízený pojišťovací zprostředkovatel

– výhradní pojišťovací agent

– pojišťovací agent

– pojišťovací makléř

 

 

6.a.a Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

 

Vykonává svoji pojišťovací činnost jménem jedné nebo více smluvních pojišťoven, nesmí inkasovat pojistné ani vyplácet pojistné plnění. Klientovi nesmí nabízet stejný produkt od více pojišťoven, různé produkty od různých pojišťoven ale ano. Nabízené produkty nesmějí být vzájemně konkurenční.

 

6.a.b Podřízený pojišťovací zprostředkovatel

 

Spolupracuje na základě smlouvy s řídícím a za něj zodpovědným výhradním pojišťovacím agentem, pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem. Ve své činnosti se řídí pokyny svého řídícího pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem jedná. Nesmí inkasovat pojistné ani vyplácet pojistné plnění.

 

6.a.c  Výhradní pojišťovací agent

 

Vykonává svoji činnost výhradně jménem jedné pojišťovna na základě uzavřené písemné smlouvy. Pojišťovna, jejíž jménem výhradní agent jedná a jejíž produkty nabízí, odpovídá za škody, které při své činnosti způsobí. Je-li tím pojišťovnou zmocněn je oprávněn vybírat pojistné, nebo zprostředkovávat pojistné plnění.

 

6.a.d  Pojišťovací agent

 

Pojišťovací agent vykonává svoji činnost na základě smlouvy s jednou nebo více pojišťovnami. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční. Pojišťovací agent odpovídá za škody způsobené svojí činností a je povinen se pro tyto případy pojistila na částku nejméně 1 200 000 eur. Je- li pojišťovnou zmožném smí za zákonem určených podmínek inkasovat pojistné a zprostředkovat pojistné plnění

 

6.a.e Pojišťovací makléř

 

Je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění. V závislosti na obsahu smlouvy a přání klienta může zpracovávat analýzu pojistných rizik, navrhovat pojistný program, provádět konzultační a poradenskou činnost a správu uzavřených pojistných smluv. Je-li tím pojišťovnou zmocněn může stejně jako agent za stejných zákonných podmínek inkasovat pojistné a zprostředkovávat pojistné plnění. Také makléř odpovídá za škody způsobené svojí činností a je povinen mít sjednáno pojištění na částku nejméně 1 700 000 eur

 

 

Základy pojišťovnictví – průvodce světem pojištění
4.9 (98%) 10 votes

Je článek zajímavý? Sdílej ho s přáteli na sociálních sítích.
Chci půjčku

Napiš první komentář

Napiš komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna.


*